Nejste přihlášen
Přihlášení Registrace

Flexa nebo flexka?

Pravděpodobně nejrozšířenější elektrické ruční nářadí – úhlová bruska, se familiárně nazývá různými jmény. Odkud pochází zažitý výraz flexa nebo flexka?

Flex DL 9

Obr. 1. Flex DL 9

Historie brusky sahá až do roku 1922, kdy Hermann Ackermann a Hermann Schmitt založili ve Stuttgartu (v části Bad Cannstatt) společnost Ackermann & Schmitt. Dnes sídlí ve městě Steinheim an der Murr a je známá pod názvem FLEX-Elektrowerkzeuge GmbH. Důvodem založení společnosti byla výroba a prodej jejich nového vynálezu – ruční brusky MS 6. Tehdejší bruska byla vybavena elektromotorem, který poháněl pružný hřídel. O několik dekád později, v roce 1954, tatáž společnost představila první vysokootáčkovou úhlovou brusku DL 9. Určitě se najdou dodnes funkční historické kousky...

Když se podíváme na její tvar a rozmístění hlavních prvků, například kryt kotouče, hlavu s převodovkou, výstupy pro výměnu uhlíků, umístění boční a zadní rukojeti – musíme uznat, že nápadně připomíná dnešní brusky.

 

Přední pogumovaná rukojeť a zadní rukojeť z bakelitu snižovaly možnost úrazu elektrickým proudem. Bakelit byl v té době totiž často používán jako elektroizolační materiál. Součástí zadní rukojeti byl i spínač – přesně tak, jak tomu je i dnes u „velkých“ brusek. Všechno ostatní, včetně krytu tělesa brusky, bylo kovové, dokonce i štítek s technickými údaji.

Konstrukce umožňovala používat rotační nástroje průměru do 178 mm – to je průměr odpovídající 7“ (Cól = inch, palec = 25,4mm) a hřídel brusky měl 8.500 ot/min., což zajišťovalo obvodovou rychlost rotujícího nástroje 80 m/s. K tomu na tu dobu motor s úctyhodným příkonem – až 1600 W.

Štítek s technickými údaji Flex DL 9

Obr. 2. Štítek s technickými údaji Flex DL 9

 

Na štítku si můžeme všimnout ještě jednoho důležitého detailu. Oba „Hermannové“ si jistě uvědomovali, že úhlová bruska je nebezpečné nářadí a přesto, že zřejmě ještě neexistovaly přísné bezpečnostní předpisy pro práci s těmito stroji, na štítek napsali: Größter Scheiben Ø mm: 178. Chtěli tím už tehdy upozornit to, že maximální průměr kotouče, který lze bezpečně s bruskou použít, je 178 mm. A co dnes vidíme na stavbách? Hazard se zdravím a životem – brusky bez krytu a s takovým průměrem kotouče, jaký je právě poruce. Nebo to je novodobý „národní adrenalinový sport“?

V některých evropských zemích, zejména však na území Německa, Nizozemska, Slovenska, České republiky, jakož i v Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku či Bulharsku se úhlové brusky právě pro tuto historii familiárně nazývají „flexa“ nebo „ flexka “.

Ať to zní jakkoli neuvěřitelně, ale až na drobné odchylky se v takovém konstrukčním provedení vyrábějí úhlové brusky dodnes. Doslova DODNES.

Zdroje:
Interní technické a školicí materiály společnosti HERMAN
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:DL9_Winkelschleifer.jpg?uselang=en


Recenze článku Přidat recenzi

  1. Martin

    Slovensko

    Pekný článok.

  2. Piotr Boyar

    Slovensko

    V krajinách bývalého ZSSR sa hovorový názov pre tento nástroj - „brúska“ - objavil v ZSSR v sedemdesiatych rokoch, keď sem prišli nástroje vyrobené špeciálne v Bulharsku. A aké vzdialené korene má tento nástroj, odhalil tento článok. Ďakujem

  3. Jakub Borsík

    Slovensko

    Je zaujímavé, že za akú krátku dobu sa náradie posunulo enormným skokom dopredu

  4. MB

    Slovensko

    Flex znamená že stroj nie je pevne osadený na jednom mieste. Flexibilné je vlastne všetko ručné náradie. No je pravda že spojenie flexi brúska, alebo skrátene flexa, je zaužívané hoci by sme mohli povedať že aj napr. taká ručná vŕtačka je vlastne flexi vŕtačka. Aby bola odlíšená byčajná pevná brúska - od novinky ručnej brúsky, ktorou bolo možné rôzne "ohýbať", pridali prívlastok flexi.

Další články

Zvolte si Vaši zemi
Zvolte zemi, kam chcete doručit Vaši objednávku.