Česká republikaFlexa nebo flexka?
Pravděpodobně nejrozšířenější elektrické ruční nářadí – úhlová bruska, se familiárně nazývá různými jmény. Odkud pochází zažitý výraz flexa nebo flexka?
Obr. 1. Flex DL 9
Historie brusky sahá až do roku 1922, kdy Hermann Ackermann a Hermann Schmitt založili ve Stuttgartu (v části Bad Cannstatt) společnost Ackermann & Schmitt. Dnes sídlí ve městě Steinheim an der Murr a je známá pod názvem FLEX-Elektrowerkzeuge GmbH. Důvodem založení společnosti byla výroba a prodej jejich nového vynálezu – ruční brusky MS 6. Tehdejší bruska byla vybavena elektromotorem, který poháněl pružný hřídel. O několik dekád později, v roce 1954, tatáž společnost představila první vysokootáčkovou úhlovou brusku DL 9. Určitě se najdou dodnes funkční historické kousky...
Když se podíváme na její tvar a rozmístění hlavních prvků, například kryt kotouče, hlavu s převodovkou, výstupy pro výměnu uhlíků, umístění boční a zadní rukojeti – musíme uznat, že nápadně připomíná dnešní brusky.
Přední pogumovaná rukojeť a zadní rukojeť z bakelitu snižovaly možnost úrazu elektrickým proudem. Bakelit byl v té době totiž často používán jako elektroizolační materiál. Součástí zadní rukojeti byl i spínač – přesně tak, jak tomu je i dnes u „velkých“ brusek. Všechno ostatní, včetně krytu tělesa brusky, bylo kovové, dokonce i štítek s technickými údaji.
Konstrukce umožňovala používat rotační nástroje průměru do 178 mm – to je průměr odpovídající 7“ (Cól = inch, palec = 25,4mm) a hřídel brusky měl 8.500 ot/min., což zajišťovalo obvodovou rychlost rotujícího nástroje 80 m/s. K tomu na tu dobu motor s úctyhodným příkonem – až 1600 W.
Obr. 2. Štítek s technickými údaji Flex DL 9
Na štítku si můžeme všimnout ještě jednoho důležitého detailu. Oba „Hermannové“ si jistě uvědomovali, že úhlová bruska je nebezpečné nářadí a přesto, že zřejmě ještě neexistovaly přísné bezpečnostní předpisy pro práci s těmito stroji, na štítek napsali: Größter Scheiben Ø mm: 178. Chtěli tím už tehdy upozornit to, že maximální průměr kotouče, který lze bezpečně s bruskou použít, je 178 mm. A co dnes vidíme na stavbách? Hazard se zdravím a životem – brusky bez krytu a s takovým průměrem kotouče, jaký je právě poruce. Nebo to je novodobý „národní adrenalinový sport“?
V některých evropských zemích, zejména však na území Německa, Nizozemska, Slovenska, České republiky, jakož i v Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku či Bulharsku se úhlové brusky právě pro tuto historii familiárně nazývají „flexa“ nebo „ flexka “.
Ať to zní jakkoli neuvěřitelně, ale až na drobné odchylky se v takovém konstrukčním provedení vyrábějí úhlové brusky dodnes. Doslova DODNES.
Zdroje:
Interní technické a školicí materiály společnosti HERMAN
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:DL9_Winkelschleifer.jpg?uselang=en
Ing. Herman Nagypál
Vystudoval jsem vojenskou školu, obor letecká elektrotechnika. S nářadím a nástroji jsem se naučil pracovat už v dětství s tátou na stavbě rodinného domu. Každý náš nový produkt testuji i osobně - vlastníma rukama ve své dobře vybavené dílně. Ve volném čase se rád proháním na motorce po rumunských horských průsmycích. Kromě toho studuji trendy v oboru a rád si vyzkouším i konkurenční produkty. Nad některými se pousměju, nad některými se divím (že se někdo dal nachytat a koupil to) a některé jsou fakt dobré. Skoro jako naše 😊.
Článek zatím nikdo nehodnotil.