Utahovací moment je utahovací moment a hotovo...
… pravda je však mnohem složitější. U šroubových spojů narazíme někdy i na pojmy „tvrdý“ a „měkký“ utahovací moment.
Co tyto pojmy znamenají a jak si je vysvětlit? Při srovnání tvrdého a měkkého utahovacího momentu se setkáme s množstvím čísel a proměnných, ve kterých se můžeme ztratit. Tento článek by měl vnést trochu světla do těchto pojmů a objasnit co znamenají.
Utahovací moment a šroubové spoje
Pojem utahovací moment využíváme zejména při vytváření šroubových spojů. Spoje hrají velmi důležitou roli při upevňování. O povaze spoje rozhoduje spojovací prvek (typ šroubu, matice, podložky, těsnění, apod.), jakož i materiál, který upevňujeme. Na základě těchto skutečností rozlišujeme spoje na tvrdé a měkké.
Klíčovým pro jejich odlišení je velikost úhlu otočení spojovacího prvku od polohy jeho dotyku se spojovaným (upevňovaným) materiálem po polohu konečného (požadovaného) utahovacího momentu.
Jednoduše řečeno: když šroub začíná "zabírat", to je start. Když spoj dotáhneme, to je stop. Úhel mezi nimi je přesně to, o čem je řeč.
Tvrdé spoje jsou takové, jejichž součástí nejsou žádné podložky či těsnění a nespojují se jimi ani žádné měkké (poddajné) materiály – vždy jde o spojení tvrdých materiálů. V souvislosti s tvrdým spojením mluvíme o tvrdém momentu.
Tvrdý moment můžeme definovat jako nízký odpor vůči otáčení, dokud matice nebo šroub nedosáhne pozice, kdy začíná "zabírat" a zároveň od tohoto momentu po konečné utažení spoje je úhel otočení menší než 30° (obr.1).
Utahovací moment stoupne z 10% na 100% často s úhlem otočení menším než 27°.
Obr. 1. Tvrdý utahovací moment
Měkké spoje jsou takové, které obsahují těsnění, pružné podložky, apod., případně se spojují měkké (poddajné) materiály. Upevňovaný materiál má snahu „najít si svoji polohu“ a (nebo) přizpůsobit i tvar. V souvislosti s měkkým spojem mluvíme o měkkém momentu.
Jako vždy a všude, i zde jsou výjimky – například utahování nápravy auta je také měkký spoj, i když neobsahuje podložky a aplikuje se na tvrdé materiály. Je to proto, že tato aplikace je mechanicky namáhavá a potřebuje velkou sílu ke spojení jednotlivých komponentů. Měkkým spojem je také šroubování do dřeva, jelikož množství energie se spotřebuje při přítlaku na šroub.
Obr. 2. Měkký utahovací moment
Měkký moment můžeme definovat jako nízký odpor vůči otáčení, dokud matice nebo šroub nedosáhne pozice, kdy začíná "zabírat" a zároveň od tohoto momentu po konečné utažení spoje je úhel otočení větší než 360° (obr.2). Často se udávají ještě větší úhly – 720° i více. Podstatné však je, že od momentu záběru se odpor při utahování spoje zvyšuje pomalu a utahovací moment stoupne z 10% na 100% s úhlem otočení několik stovek stupňů. Průběh tvrdého a měkkého utahovacího momentu je přehledně znázorněn na grafu 1. a příklady typických představitelů spojů jsou na obr. 3.
Proč je hodnota měkkého utahovacího momentu oproti tvrdému menší číslo?
Je to proto, že při měkkém spoji musí být překonána větší přítlačná síla oproti tvrdým spojům. Pro zjednodušení si můžeme představit tvrdý spoj jako zašroubování šroubu s metrickým závitem do oceli, kde zanedbáme tření. Naproti tomu měkkým spojem bude zašroubování šroubu do dřeva, kdy musí být překonáván odpor dřeva, jakož i přítlačná síla na hlavu šroubu.
Graf 1. Průběh tvrdého a měkkého utahovacího momentu
Obr. 3. Spoj přes pryžovou podložku (1), spoj dřevo - dřevo (2), spoj kov - podložka - kov (3), spoj kov - kov (4)
Rady na závěr:
- Utahovací moment je na nářadí zpravidla označen číselnými znaky a nastavitelný je pomocí otočného přepínače – vyšší číslo znamená vyšší hodnotu.
- Hodnoty utahovacího momentu se v posledních letech neustále zvyšovaly, nad rámec toho, co je potřeba. Pamatujte, že k provádění běžných prací nepotřebujete nejsilnější šroubovák na trhu. Například i náš nejmenší šroubovák HERMAN AXS-1080 s hodnotou utahovacího momentu 30Nm dokáže zašroubovat šroub 6x140mm do smrkového hranolu.
- Údaje o tvrdém a měkkém utahovacím momentu nejsou povinnými údaji nářadí a ne vždy se jedná o přesné číselné hodnoty. Pokud však výrobce udává jen „maximální utahovací moment“, jedná se o hodnotu tvrdého utahovacího momentu.
S tvrdým a měkkým utahovacím momentem je úzce spjat i uvolňovací moment, kterému se budeme věnovat v některém z dalších článků.
Klíčová slova: utahovací síla, moment síly, tvrdý spoj, měkký spoj, nastavitelný moment, šroubové spoje, šroubování do dřeva, šroubování do kovu, spojování dřeva šrouby, spojování dřevěných hranolů, šroubování desek, momentový klíč, ruční nářadí, šroub do betonu, vruty do dřeva, tesařské šrouby do dřeva, šroubovák, akumulátorový šroubovák
Zdroje:
Interní technické a školicí materiály společnosti HERMAN
https://stahlwille.com/en_de/news/detail/torque/43230517
https://www.protoolreviews.com/difference-between-hard-torque-soft-torque/
https://rxs-asia.com/2020/10/07/how-do-we-differentiate-between-hard-and-soft-joint/
https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=173589
Jakub –
článok ktorý by si mal prečítať určite každý, plno zaujímavých vecí
Martina P. –
super clanok, poučný
Andrej –
Takkých článkov by mohlo byť viac, jednoznačne vítam takýto spôsob upútania zákazníkov.
Radim Puda –
No tak to jsem nevěděl, že je to takhle popsáno. Děkuji za pro mne nové názvosloví. Super.
R.P.