Certifikát oSa: Mýtus nebo záruka bezpečnosti

Víme, že stmelené abrazivní nástroje – řezné a brusné kotouče mohou být při nesprávném používání opravdu nebezpečné a že opatrnost je namístě. V minulém článku jsme vysvětlili, co musí z bezpečnostního hlediska splňovat, aby vyhověli normě EN 12 413.

Je zde ještě jedna autorita, která by měla být dalším garantem bezpečnosti těchto nástrojů.

Její název je Organizace pro bezpečnost abrazivních nástrojů (The Organisation for the Safety of Abrasives), zkráceně oSa.

Možná jste se již setkali s takovým označením na abrazivních nástrojích (obr. 1).

O co jde? Zase o bezpečnost, tentokrát trochu jinak... Pokusím se význam a přínos oSa posoudit objektivně, nevím do jaké míry se mi to podaří.

Obr. 1. Logo oSa (A) na etiketě řezného kotouče

Obr. 2. Kronenflex Wheel – první „moderní“ řezný nástroj v dobové úhlové brusce

Abyste lépe pochopili souvislosti, trochu poodhrnu oponu a nahlédneme spolu do zákulisí tohoto odvětví, jehož součástí jsme i my. Výroba stmelených abrazivních nástrojů má v Evropě více než stoletou tradici, avšak za první moderní řezný nástroj v dnešním pojetí můžeme považovat Kronenflex Wheel (obr. 2) vyvinutý týmem Carla Klingspora v roce 1950.

Od té doby se tyto výrobky vyrábějí v prakticky nezměněné podobě dodnes. Samozřejmě, během desetiletí prošly celou řadou inovací. Při jejich výrobě se používají stále modernější materiály a bezpečnostní prvky, výrobky mají delší životnost, jsou tenčí, než bývaly v minulosti, práce s nimi je pohodlnější a energeticky méně náročná. V zásadě však za posledních 70 let můžeme mluvit jen o evoluci, v žádném případě ne o revoluci v odvětví.

Někteří výrobci mají výsadní postavení – jde o velké firmy, které vyrábějí tyto nástroje již celá desetiletí a jsou lídry v odvětví. Hovoří se o nich jako o "velké pětce“ a podle odhadů jejich produkce pokrývá přibližně polovinu spotřeby těchto výrobků v Evropě. Jsou to firmy Klingspor, Pferd, Rhodius, Tyrolit a Saint-Gobain. O zbývající polovinu trhu se dělí ostatní středně velké společnosti, mezi něž patříme i my.

oSa byla založena v roce 2000 v Berlíně a mezi jejími zakládajícími členy byly i všechny společnosti patřící do "velké pětky". Organizace sdružuje výrobce, kteří úspěšně absolvovali audit bezpečnosti svých výrobků. Audit spočívá v ověření, zda výrobky splňují bezpečnostní požadavky definované normou EN 12413.

Po úspěšném auditu může výrobce certifikované výrobky označovat symbolem . Jinými slovy, pokud najdete na abrazivním výrobku označení EN 12413 i symbol oSa, je to dvakrát řečeno totéž. Ano, někdo by mohl namítat, že v případě označení EN 12413 pouze samotný výrobce deklaruje, že jeho výrobky jsou bezpečné, zatímco symbol oSa znamená, že deklarovanou bezpečnost navíc ověřila nezávislá autorita.

Organizace uvádí 5 důvodů, proč by zákazníci měli kupovat oSa-certifikované nástroje:

• celosvětově chráněná značka pro nejvyšší úroveň testované bezpečnosti řezných a brusných nástrojů
• testovaná shoda s bezpečnostními normami EN pro brusné výrobky
• pravidelné kontroly výroby a monitorování výrobků
• pravidelně auditovaný výrobce s certifikovaným řízením kvality a zdokumentovanými procesy
• výkonné prémiové výrobky s vysledovatelností až k výrobci

Mezi těmito body není nic, co by každý evropský výrobce neposkytoval i bez oSa certifikace.

Od svého vzniku se organizaci podařilo u velké části spotřebitelů abrazivních výrobků (pozor – ne u jejich výrobců!) vyvolat dojem, že má význam kupovat takto označené nástroje. Jsou prý „lepší“ než ty ostatní... Přitom oSa o kvalitě výrobků neříká nic (a ani to netvrdí, abychom byli féroví), zabývá se výhradně jejich bezpečností.

Tak pojďme k té bezpečnosti. Všichni evropští výrobci jsou vázáni ustanoveními normy EN 12413. Její doslovný název je: Bezpečnostní požadavky na stmelené brusné výrobky. Tento rozsáhlý dokument velmi přesně a konkrétně stanovuje požadavky a opatření k odstranění nebo snížení rizik vyplývajících z používání všech běžných řezných a brusných kotoučů. Kromě toho obsahuje i postupy a předepsané testy (obr. 3) pro ověření shody výrobků s požadavky normy.

Obr. 3. Zařízení pro testování bezpečnosti abrazivních nástrojů

Požádat o členství v oSa může každý výrobce abrazivních nástrojů. Certifikace probíhá tak, že v prvním kroku žadatel vyplní poměrně rozsáhlý dotazník umístěný na stránce oSa, kde kromě základních údajů o firmě uvede stručně, jaké nástroje a v jakém množství ročně vyrábí, jaký má roční obrat, jakými výrobními a testovacími technologiemi disponuje, kolik má zaměstnanců a pod. Následuje návštěva zástupce oSa u uchazeče o členství, kde se posoudí, zda výrobce opravdu má předpoklady k tomu, aby uspěl. Po rozhodnutí, které typy nástrojů si výrobce nechá certifikovat (většinou všechny) se do oSa odešle předepsaný počet nástrojů každého typu, kde budou podrobeny identickému testu, jako u výrobce. Pokud je testování úspěšné, výrobce získává certifikát a může na svých výrobcích uvádět označení oSa. Recertifikace se pak provádí periodicky v pravidelných intervalech.

A co to všechno stojí? No dost...

Samotný audit vyjde na 250-500 tisíc Kč, zpravidla se napoprvé nepodaří, za "opravné zkoušky" se platí také... Dále náklady rostou podle toho, kolik typů výrobků se certifikuje (většinou všechny vyráběné typy). Po úspěšném auditu se v pravidelných intervalech provádí ověřovací audit...

A na závěr: výrobce odvádí oSa poplatek za každý vyrobený nástroj. Při produkci milionů až desítek milionů nástrojů ročně jsou to stovky tisíc korun.

Výroba abrazivních nástrojů není snadný byznys. Pracuje se s velmi nízkými maržemi a tedy, kdo se na toto dá, zákonitě musí náklady spojené s auditem a členstvím v oSa promítnout do ceny svých výrobků a v konečném důsledku to zaplatí zákazník.

oSa je nezisková organizace, ale víme, jak to chodí. Zmíněné náklady samozřejmě platí všichni členové oSa. Avšak zakladatelé a majitelé organizace si tyto peníze vlastně jen přesouvají z jedné kapsy do druhé.

V současnosti mají všechny firmy v odvětví problém s klesajícím odbytem, spojený se stagnující ekonomikou a také s postupným prosazováním nových technologií řezání a broušení (pilový list na kov, fíbrové kotouče). Některé z nich mají výrobní kapacitu využitou jen na 30%.

Je zde ale ještě další velký problém. Díky silné čínské státní podpoře exportu jsou schopni čínští výrobci vyrobit a dodat na evropské trhy abrazivní výrobky za ceny, za jaké se v Evropě sotva dají nakoupit suroviny potřebné k jejich výrobě. Je veřejným tajemstvím, že kvůli tomu si většina evropských výrobců dává část produkce vyrábět právě u čínských dodavatelů pod svým označením i se symbolem oSa. Nejednou u výrobců, kteří možná ani netuší, že něco jako oSa existuje! V Asii se vyrábějí hlavně produkty nižších kvalitativních linií, top linie si evropští výrobci nadále vyrábějí ve svých domácích provozech.

Má tedy oSa nějaký význam a přínos?

Ano, má. Pokud jde o výrobce, členství v oSa jim pomůže prodat své výrobky zákazníkům, kteří na tomto označení trvají.

Jinak ale podle mého názoru – podotýkám, že je to jen můj osobní názor a můžu se mýlit – je oSa byrokratický aparát, který zákazníkovi nepřináší žádnou přidanou hodnotu, výrobcům odčerpává cenné zdroje, které by mohly investovat do technologií a vývoje a zároveň umožňuje několika desítkám lidí pohodlnou a bezstarostnou existenci.

V naší společnosti jsme se rozhodli nepodlehnout tomuto tlaku a místo členství v oSa jsme zavedli opatření, která mají pro bezpečnost uživatele našich výrobků větší význam: máme ne jedno, ale dvě testovací zařízení od různých výrobců. Bezpečnost kotoučů testujeme 10-krát častěji, než předepisuje norma, a to testování bereme velmi vážně.

Co tedy získá koncový spotřebitel, když si koupí výrobek s označením ? Pokud jej bude správně používat, je velmi pravděpodobné, že to bude bezpečný výrobek. Nic míň, nic víc.

Klíčová slova: certifikát oSa, bezpečnost, abrazivní nástroje, řezné kotouče, brusné kotouče, certifikace abrazivních nástrojů, testování kvality

Zdroje:
Interní technické a školicí materiály společnosti HERMAN
https://www.osa-abrasives.org/
https://www.klingspor.co.uk/press/news/70-years-kronenflex-cutting-off-wheels

Ing. Anton Tokár

Vystudoval jsem softwarové inženýrství a programování jsem se aktivně věnoval více než 25 let. V současné době je mou hlavní pracovní náplní ve společnosti Herman koordinace týmu, který vyvíjí naše webové stránky a řešení pro elektronické obchodování. Kromě toho mám několikaleté zkušenosti jako technolog v oddělení výroby abrazivních nástrojů. Svůj volný čas dělím mezi své koníčky, kterými jsou především umění, jízda na motorce, hra na saxofon, plavání a cestování.