Nejste přihlášen
Přihlášení Registrace

Projevy poruch elektrických ručních nářadí

Jaká je souvislost mezi nemocným člověkem a nářadím, které „není v pořádku“?
Když cítíme, že nejsme docela fit a chceme předejít vážnějšímu onemocnění, navštívíme lékaře. Ten nás vyšetří a bude se ptát – co nás bolí, kde nás bolí, jaká je to bolest, kdy se začala projevovat, za jakých okolností.... Ptá se nás na symptomy, tedy příznaky, projevy či signály, které jsou důležité pro stanovení správné diagnózy.

Na základě našich odpovědí stanoví diagnózu a předepíše léky. Z tohoto pohledu to nemá dětský lékař vůbec jednoduché - malé dítě neumí odpovídat. Ještě těžší je to v případech, kdy dostane nepravdivou odpověď, na jejímž základě se – pochopitelně – může rozhodnout úplně špatně. A když vyzdravíme, obvykle nám doporučí, co máme nebo nemáme dělat, aby se daná nemoc nezopakovala...

Jak to souvisí s elektrickým ručním nářadím?

Výše napsané řádky o symptomech, které potřebuje lékař vědět pro stanovení správné diagnózy vůbec nejsou náhodné. Jistě, z pohledu složitosti je konstrukce člověka a stroje – tedy v našem případě elektrického ručního nářadí – nesrovnatelná a přirozeně se liší také v náročnosti stanovení správné diagnózy.

„Organismus“ elektrického ručního nářadí tvoří „pouze“ tři hlavní části (obr. 1):

  • Elektrické komponenty: motor, vypínač, řídící elektronika... (obr. 1 A)
  • Mechanické komponenty: převodovka pro převod otáčivého pohybu na jiný nebo na jiné otáčky, systém upínání nástroje... (obr. 1 B)
  • Příslušenství: vrtáky, pilové listy... (obr. 1 C)

Je samozřejmě mnohem jednodušší než lidský, avšak cosi společného přece jen mají. Tou je pozice servisního střediska, které se často podobá pozici lékaře. Nářadí neumí mluvit, avšak pro správnou diagnózu jsou zapotřebí přesné otázky a odpovědi na ně.

Obr. 1. Hlavní části organismu elektrického nářadí

Obr. 1. Hlavní části „organismu“ elektrického nářadí

Odkud je vzít?

Symptomy jsou příznaky, projevy a signály, které nám nářadí vysílá, když „něco není v pořádku“. Cílem kvalitní opravy totiž není jen „tupě“ vyměnit některou (nebo některé) ze součástek, tak jak není (nebo nemělo by být) cílem lékaře pouze vyměnit játra u alkoholika. Takový člověk musí přestat pít a ve fungujícím systému by neměl mít nárok na jejich opětovnou bezplatnou výměnu. Vždyť dělá to, o čem musí vědět, že je škodlivé.

V čem se liší nutná výměna jater člověka způsobená alkoholem od nutné výměny rotoru způsobené přetížením při sériovém vrtání otvorů 30mm kladivem SDS plus? Takové kladivo je určeno pro sériové vrtání do průměru 12mm – vrtalo se něco, co se nemělo? Nebo v čem se liší nutná výměna poškozeného tříčelisťového sklíčidla, které přišlo do opravy s upnutým vrtákem SDS-plus?

Člověk má pět základních smyslů

Obr. 2. Pět smyslů člověka

Obr. 2. Pět smyslů člověka

Jde samozřejmě o zrak, sluch, čich, hmat a chuť (obr. 2) a slovo „základních“ jsem tam vsunul jen proto, že se často mluví například i o šestém smyslu – a to v různých souvislostech. Ke sledování projevů poruch elektrických ručních nářadí nám stačí první čtyři – chuť nepotřebujeme, vždyť nám stačí „chuť do práce“

Symptomy jsou množinou různých signálů, kterých si můžeme všimnout zrakem (jiskry, kouř), sluchem (změna zvuku motoru, skřípání...), čichem (neobvyklý zápach) a také hmatem (teplota, vibrace, neklidný chod...). Některé se projeví při zapnutí nářadí, jiné během práce. Často je můžeme zachytit několika smysly najednou, například sluchem slyšíme změnu zvuku motoru, zrakem vidíme a čichem cítíme kouř, dojde-li ke zvýšení teploty (což je pravděpodobné), můžeme ji vnímat i hmatem a podobně.

Jiskry a kouř

Když máme na mysli jiskření, v bezkartáčových motorech BLDC nebo PMSM je nehledejte. Najdete je pouze v komutátorových motorech – na kluzném kontaktu. To je místo, kde se uhlíkové kartáče dotýkají komutátoru rotoru.

Nachází se v zadní části plastového krytu nářadí a můžeme jej vidět přes sací ventilační štěrbiny chladicího vzduchu. Přes tyto otvory můžeme pozorovat jiskry. Umístění nasávacích ventilačních štěrbin některých nářadí je vidět na obr. 3.

Jejich intenzita může kolísat od sotva viditelných, krátkých a nepravidelných jisker až po trvalé intenzivní jiskření nebo trvalý elektrický oblouk.

Obr. 3. Sací ventilační štěrbiny

Obr. 3. Sací ventilační štěrbiny

Obr. 4. Silné jiskření oranžové barvy

Obr. 4. Silné jiskření oranžové barvy

Drobné jiskry fialové barvy jsou běžným průvodním jevem komutátorových motorů, i když se jejich účinek, byť je nepatrný, při každé otáčce sčítá. Objevují se zejména při spuštění motoru a občas je zahlédneme i během provozu. Z tohoto pohledu můžeme konstatovat, že se jedná o neškodné jiskry. Všechny další jiskry kromě těchto můžeme pozorovat jako nadměrné jiskření a liší se zejména barvou:

Červené nebo oranžové jiskry (obr. 4) jsou nejčastější. Objevují se při přetížení motoru, způsobují nadměrné opotřebení kartáčů a nadměrně zatěžují i komutátor – tečou jimi totiž nadměrné proudy. Stačí, aby nářadí pokračovalo v práci v nominálních otáčkách a nic se neděje.

Jiskry modré barvy, jasné a hlučné, zpravidla naznačují vážnou poruchu komutace, extrémně urychlují opotřebení kartáčů a poškozují komutátor. Je čas na kontrolu stavu kartáčů a opotřebení komutátoru.

Zelené jiskry jsou obvykle objemné (hrubé), vždy doprovázené hořením a tedy i kouřem, naznačují vážnou poruchu v provozu stroje a předcházejí spálení izolace části vinutí a/nebo lamel komutátoru. Nemůžeme udělat nic jiného, než přestat pracovat a dát si zkontrolovat nářadí.

Jistě, nemůžeme neustále sledovat, jestli jsou jiskry v pořádku. Přirozeným dobrým zvykem každého řemeslníka, který ráno vezme nářadí do ruky, by však měl být krátký pohled na toto místo.

Neobvyklý zápach

Kromě jisker můžeme zrakem zpozorovat kouř, i když dříve než zrakem ho ucítíme čichem – tehdy ještě nemusí být pozdě.

Viditelný kouř je však neklamným znakem, že něco v nářadí hoří a pravděpodobně se jedná o neodvratné poškození. Toto lze s klidným svědomím vyhodnotit jako nezodpovědný přístup pracovníka – když je jeho čich v pořádku, mohl si zápachu všimnout před tím, než si všiml viditelného kouře.

Nebojme se občas „přičichnout“ k ventilačnímu otvoru, ze kterého vychází teplý vzduch. Toto je místo, kde nejdříve odhalíme možný signál. Zkusme si zapamatovat, jak „voní“ vzduch na výstupu z bezvadně pracujícího motoru.

Jistě, můžeme se bavit o tom, co je vůně a co je zápach. Benzín při tankování někomu voní a někdo to vyhodnotí jinak. Nemyslím si však, že by hořící šroubovák Milwaukee (obr. 5) někomu voněl.

Obr. 5. Milwaukee hoří

Obr. 5. Milwaukee hoří

Obr. 6. Poškozený komutátor (A), shořelá izolace (B) a spínač (C), spálené gumové pouzdro ložiska (D)

Obr. 6. Poškozený komutátor (A), shořelá izolace (B) a spínač (C), spálené gumové pouzdro ložiska (D)

Zápach z elektrického ručního nářadí může být různého charakteru. Způsobují ho například příliš krátké nebo rádiusu neodpovídající uhlíkové kartáče, poškozený komutátor (obr. 6 A), shořelá izolace vinutí rotoru a/nebo statoru (obr. 6 B). Často cítíme zápach pálení plastového pouzdra spínače (obr. 6 C). Je způsoben zkratem mezi kontakty zanesenými kovovými nečistotami z nasávaného vzduchu.

Někdy zase cítíme výrazný zápach podobný zápachu spálených vlasů nebo nehtů – to „hoří“ kryt nářadí nebo je nadměrně přehřáté ložisko (obr. 6 D) s gumovým pouzdrem.

Nejčastěji se však jedná pouze o horký vzduch, ve kterém je cítit „něco nečistého“ a příčinou je většinou přetěžování nářadí. Zachycení právě takového zápachu je klíčové pro zachování dlouhé životnosti stroje. Průvodním jevem je teplý plášť (plastový kryt nářadí), který ovšem znamená, že uvnitř je již horko.

Změna zvuku

Zákeřnost tohoto symptomu spočívá v tom, že často dochází k pomalé a plynulé změně zvuku stroje, které si nemusíme vždy hned všimnout právě proto, že změna je na začátku nepatrná a intenzita roste postupně. I žába, kterou dáme do studené vody, si přivyká na postupně zvyšující se teplotu, aniž by si něčeho všimla.

Pomalou a plynulou změnu zvuku nejčastěji způsobuje postupné opotřebení ložisek, ozubených převodů či postupné zkracování uhlíkových kartáčů zejména těsně před jejich nutnou výměnou. Takové poruchy však patří obvykle do kategorie přirozeného opotřebení.

Typickým pro velmi opotřebovaná ložiska je dunivý, hlasitý a hluboký zvuk tak trochu podobný hromu, pískání podobné dlouhému hvizdu na píšťalce zase napovídá o korozi nebo nedostatku mazacího tuku ložiska.

Oproti tomu náhlou změnu zvuku si všimneme mnohem snáze. Rovnoměrný, tichý a „pěkný“ chod stroje se najednou změní na stroj vydávající různorodé zvuky.

Mohou ho způsobit například:

  • uhlíkové kartáče - zůstaly viset kvůli nečistotám v držáku kartáčů. Průvodním jevem je nadměrné jiskření a zvuk podobný prskavce.
  • ozubené převody (obr. 7) - poškození jednoho nebo více zubů. Slyšíme rapotavý zvuk podobný zvuku řehtačky, dochází k přerušovanému rotačnímu pohybu vřetene nebo i k úplnému zastavení pracovního nástroje při zatížení.
  • ozubené převody - vniknutí cizího předmětu. Slyšíme skřípání nebo chrastění.
  • ložiska - uvolněné nebo poškozené díly v sestavě ložiska vydávají praskavý zvuk
Obr. 7. Poškození ozubení v převodovce motoru

Obr. 7. Poškození ozubení v převodovce motoru

Do této kategorie patří i kolísání otáček motoru, můžeme je nazvat i jako nepravidelný chod motoru. Projevuje se často již při chodu naprázdno, někdy však jen při zátěži. Zkrátka, motor nepracuje rovnoměrně – pravidelně nebo nepravidelně „pulzuje“ i při rovnoměrné nebo žádné zátěži. Nepleťme si nepravidelný chod s přirozeným jevem, kdy například při šroubování nebo vrtání je motor zatížen nerovnoměrně během jednoho pracovního úkonu.

Posledním z této kategorie symptomů je přerušovaný chod motoru. Většinou je způsoben nestabilním kontaktem, nejčastěji poškozenou přívodní šňůrou nebo vypínačem.

Přehřívání a zvýšená hladina vibrací

Přehříváním nářadí se poškozuje motor a mechanické části nářadí. Je průvodním jevem u většiny výše uvedených symptomů. Pravda, pokud neustále pracujeme v rukavicích, často přehřívání nepostřehneme. Pokud jsme však alespoň trochu pozorní, přehřívání si můžeme všimnout i na základě jiných příznaků, například neobvyklého zápachu. Prevencí je pravidelná údržba – čištěním předejdeme zanesení ventilačních štěrbin a usedání nečistot uvnitř plastového krytu nářadí a v průduších pro proudění chladicího vzduchu.

Zvýšenou hladinu vibrací cítíme i v rukavicích. Ztěžují nám práci, v rukou nám brní (cítíme mravenčení) a většinou jde o průvodní jev výše uvedených signálů. Jejich příčinou jsou zejména poškozená nebo opotřebovaná ložiska pohyblivých částí nářadí, a to zejména rotoru, ozubených převodů nebo systému upínání nástroje. Intenzita vibrací je závislá na rozsahu poškození. No a samozřejmě - zejména u elektrických ručních nářadí pracujících s rotačními nástroji (řezné a brusné kotouče, vrtáky apod.) je často zdrojem vibrací nevyvážený nástroj...

Žádný symptom je také symptom

Když nic neobvyklého nepozorujeme, nářadí posíláme na servisní prohlídku jen z preventivních důvodů. Avšak v případě, že nářadí je již nefunkční, je důležité vědět nejen to, co se dělo před poruchou, ale také to, že se „nic nedělo“.

Je jen velmi málo poruch, které vzniknou „z ničeho nic“ – i když se občas i takové stávají. Bruska se najednou nedá zapnout, kladivo včera vrtalo a dnes už ne... Někdy i žádný signál může být důležitým signálem.

Součástí kvalifikované diagnózy je i informace, jaké operace se s nářadím prováděly – co se řezalo, vrtalo nebo šroubovalo. Zkrátka, jaký materiál a s jakým nástrojem se opracovával a to zejména v době, kdy se projevily symptomy nebo nářadí přestalo pracovat.

Závěr

Cílem tohoto článku bylo seznámit vás s nejčastějšími symptomy, se kterými se můžete při práci s elektrickým ručním nářadím setkat a vysvětlit, čeho všeho je dobré si všímat, aby se zabránilo zbytečným a nákladným opravám. Servisní statistika je neúprosná. Více než 90% oprav by nemuselo být nebo by byly výrazně méně nákladné, kdyby si obsluha více všímala symptomy a prováděla se pravidelná údržba.

Zpozorované symptomy je důležité posunout do autorizovaného servisního střediska. Naší odměnou pro Vás bude nejen kvalitní a včasně provedená oprava, ale také kvalifikovaná doporučení pro další práci – to proto, aby se snížila pravděpodobnost opakování právě odstraněné poruchy. Tak jako lékař – i my doporučíme, co je třeba a co není třeba dělat – pak je už na „pacientovi“, jestli to tak bude dělat nebo ne.

Elektrické ruční nářadí je stroj, který potřebuje – tak jako lidský organismus – průběžnou údržbu. I organismus člověka, který se o sebe nestará, má škodlivé návyky, málo spí nebo se nezdravě stravuje se opotřebuje předčasně...

Klíčová slova: poruchy elektrického nářadí, servis nářadí, jiskření, kouř, změny zvuku nářadí, přehřívání nářadí, změna hladiny vibrací nářadí

Zdroje:
Interné technické a školiace materiály spoločnosti HERMAN
https://sk.wikipedia.org/wiki/Tri_múdre_opice
https://www.grainger.com/know-how/equipment/kh-diagnosing-power-tool-problems
http://www.lfc554.ru/download/be16gb/ae1633gb.pdf
https://www.bedbathandbeyond.com/Home-Garden/See-Hear-Speak-No-Evil-Monkey-Family-Hi-Line-Exclusive/33312933/product.html?option=62173902


Získat kupón v hodnotě 250 Kč je jednoduché:

1. Ohodnoťte článek
Přidat recenzi

2. Odpovězte správně na otázky z článku
Spustit kvíz

Recenze článku

    Článek zatím nikdo nehodnotil.

Další články

Jak se zrodil diamantový řezný kotouč

Odkud myslíte, že pocházejí diamanty ve vašem kotouči? Z Ruska, Brazílie, Jihoafrické republiky nebo jiné země? Ve výše uvedených zemích jsou největší naleziště přírodního diamantu, v diamantových kotoučích je syntetický diamant a mezi nimi je značný rozdíl.

Zvolte si Vaši zemi
Zvolte zemi, kam chcete doručit Vaši objednávku.
×