Nejste přihlášen
Přihlášení Registrace

Uhlíkové kartáče I. - Proč je potřebujeme a jak je označujeme

Často se s nimi setkáváme, málokdy jim věnujeme pozornost a obvykle o nich nic nevíme. Co je to? Když někde cestujeme s vnoučaty, lépe nám běží čas, když hrajeme hádankovou hru „Co je to?“. Vymýšlíme leccos, co nás zrovna napadne... Nejčastěji jsou to lehké hádanky, ale na uhodnutí té v horním řádku jsou ještě příliš malé.

Uhlíkové kartáče – nesprávně nazývané uhlíky, jsou velmi specifický produkt, který dnes již bereme jako samozřejmou součást elektrických točivých strojů. Někdo je vymyslel, nesčetnými pokusy vyladil do dnešního tvaru, vlastností a specifického určení. Bereme to jako fakt, tak jako mnoho jiných věcí v každodenním životě. A na jejich výměnu se díváme jako na nutné zlo.

Do popředí se všude – zejména v elektrickém ručním nářadí – tlačí bezkartáčové (bezuhlíkové, PMSM, BLAC) motory. Možná si tedy řeknete, k čemu nám je něco vědět o uhlících. Ale pozor – hodně vody proteče v Dunaji, dokud část (zdůrazňuji slovo část) komutátorových motorů bude nahrazena bezkartáčovými motory. Zůstane však ještě mnoho aplikací, kde budou komutátorové motory – a také uhlíkové kartáče – nadále používány.

Zaslouží si proto pozornost a základní znalosti o nich, o jejich činnosti a výměně nám mohou ušetřit spoustu peněz. Uhlíkový kartáč je styčný prvek mezi stacionární a rotující částí motoru. Komutátor se otáčí na hřídeli a uhlíkový kartáč po něm „jezdí“, aby uzavřel elektrický obvod. Mezi komutátorem a uhlíkovým kartáčem je kluzný kontakt (obr. 1), o kterém si můžete více přečíst zde.

Obr. 1. Komutátor (1), kluzný kontakt (2) a uhlíkový kartáč (3)

Obr. 1. Komutátor (1), kluzný kontakt (2) a uhlíkový kartáč (3)

Kluzný kontakt je klíčovou „drobností“, umožňující převést elektrický proud z nepohyblivé části motoru na otáčivou a naopak (u generátorů apod.). Otáčivou část kluzného kontaktu tvoří měděný komutátor, druhým partnerem kluzného kontaktu je uhlíkový kartáč – součástka mnohem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Uhlíkový kartáč – proč se tak nazývá?

Obr. 2. Motor s měděnými kartáči

Obr. 2. Motor s měděnými kartáči

Vysvětlení hledejme v historii. Původně se totiž přiváděl proud do komutátoru prostřednictvím bronzových, zejména však měděných drátků nebo plíšků (obr. 2.), které se podobaly kartáčům. Slovo kartáč zůstalo dodnes, slovo uhlík se doplnilo později. I v jiných jazycích tato tradice zůstala (angl. carbon brush, něm. Kohlebürste apod.)

Bronzové nebo měděné kartáče však měly tendenci opotřebovávat komutátor a přinášely i celou řadu dalších problémů. Objevení grafitu (a zejména jeho vlastností) bylo začátkem výroby uhlíkových kartáčů tak, jak je známe dnes.

Jedním z mála dokumentů, kde můžeme nalézt základní informace platné pro uhlíkové kartáče komutátorů a kluzných kroužků elektrických strojů, je norma IEC 60276:2018. Mimo jiné definuje rozměrové označování uhlíkových kartáčů a materiály používané pro výrobu těla (telesa) uhlíkového kartáče.

Rozměry uhlíkového kartáče

Uhlíkový kartáč je geometrické těleso - kvádr se třemi rozměry (obr.3.), následujícími za sebou v přesně stanoveném pořadí a jsou vyjádřeny písmeny:

t x a x r

kde rozměr t (tangenciálny) je kolmý na osu stroje ve směru tečny komutátoru a je šířkou kartáče, rozměr a (axiální) má směr osy stroje a je délkou kartáče a konečně rozměr r (radiální) je výškou kartáče.

Udává se v milimetrech, takže například uhlíkový kartáč o rozměrech 6 x 10 x 15 mm má šířku t = 6mm, délku a = 10mm a výšku r = 15mm.

Obr. 3. Rozměry uhlíkového kartáče podle IEC 60276:2018

Obr. 3. Rozměry uhlíkového kartáče podle IEC 60276:2018

Dotyková plocha uhlíkového kartáče

Kartáč se plochou (t xa) dotýká komutátoru a nazývá se dotykovou (kontaktní) plochou.

Pozor! Udává se v cm2 !

Zdůraznil jsem to proto, že jedním z klíčových parametrů uhlíkového kartáče je hustota činného proudu. Jedná se o proud protékající uhlíkem ve směru r a tento parametr je udáván v A/cm2 (ampér na čtvereční centimetr).

Uhlíkový kartáč šířky t = 6mm a délky a = 10mm má tedy kontaktní plochu 6x10 = 60mm2, neboli 0,6 cm2. U uhlíkových kartáčů pro komutátory bývá (téměř vždy) menším z rozměrů dotykové plochy rozměr t (šířka kartáče) a větším rozměr a (délka kartáče).

Materiály pro výrobu uhlíkových kartáčů

Vstupní suroviny, jejich vzájemný poměr, různé přísady a různé technologické postupy umožňují výrobu celé škály uhlíkových kartáčů s různými vlastnostmi – a právě tyto různé vlastnosti hrají klíčovou roli. Musí být přizpůsobeny nejen požadavkům motoru nebo generátoru, ale také provoznímu prostředí. Mezi hlavní materiály používané k výrobě uhlíkových kartáčů patří:

Elektrografit (EG / Electro-Graphite, electrographitic) sestává z různých forem amorfního uhlíku, který se mění během výrobního procesu na syntetický (umělý) grafit. Je elektricky i tepelně dobře vodivý. Kombinacemi vstupních materiálů lze vyrobit také robustní, mechanicky velmi odolné uhlíkové kartáče. Mohou se použít prakticky ve všech druzích elektrických strojů a často se vyrábějí pro velké elektrické motory a generátory.

Kovografit (MG/Metal-Graphite, metallographitic) je směs práškových kovů a grafitu, lisovaných a následně vypalovaných při vhodné teplotě. Podle obsahu grafitu převládají mazací vlastnosti nebo vodivost. Kontaktní a vnitřní odpor mají velmi malý, proto se požívají zejména v motorech, které mají velké nároky na zatížení uhlíkových kartáčů a malé nároky na komutaci – tedy motory pracující s malým napětím. Typickým uplatněním jsou motory pro autopříslušenství.

Uhlografit (CG/Carbon-Graphite, carbographitic) je směsí amorfního uhlíku a grafitu, aglomerovaného pojivem (pryskyřicí). Je formován lisováním a vypálením při vhodné teplotě pro zuhelnatění pojiva. Má velký kontaktní a vnitřní odpor a tím i dobré komutační vlastnosti, které jej předurčují pro použití v motorech s vysokými komutačními nároky – např. pro elektrická ruční nářadí s univerzálním motorem a pro motory v domácích spotřebičích. Nevýhodou velkého kontaktního odporu jsou vysoké ztráty, výrazně tedy klesá účinnost motorů.

Bakelitografit (BG / Bakelite-Graphite, resin bonded). Receptura pro bakelitografitové kartáče je kombinací práškového uhlíku a/nebo grafitu spojeného s pryskyřicí (syntetickou nebo přírodní), polymerizované při vhodné teplotě. Kartáče třídy BG mají velmi velký kontaktní a vnitřní odpor – jsou tedy pravým opakem kovografitových kartáčů. Avšak tyto vlastnosti, podobně jako vlastnosti uhlografitových kartáčů, je předurčují pro použití v elektrických ručních nářadích s univerzálním motorem a pro motory v domácích spotřebičích. Nevýhodou jsou vysoké tepelné ztráty a při příliš vysokých teplotách hrozí vytavení spojovací pryskyřice.

Jen kvůli zajímavosti si povíme několik slov i o přírodním grafitu (NG/Natural-Graphite). Materiálem je vytěžená tuha a nazývá se také měkký grafit. Vlastnosti jsou závislé na jeho původu – tedy na místě, kde se těží. Podle obsahu a druhu popela a různých nečistot vznikají směsi, kde některé mají větší mazací schopnosti a menší leštící schopnosti a někde je tomu naopak. Klíčovou vlastností je ovšem značná pružnost a umožňuje jejich použití i při velmi vysokých rychlostech (až 80m/s), například na ocelových kroužcích turbogenerátorů. Vhodné jsou také pro stroje pracující v agresivním prostředí.

Velmi často se setkáváme s tím, že uhlíkové kartáče jsou velmi bídně označeny a někdy nejsou označeny vůbec. Když však najdete na uhlíkovém kartáči dvoupísmenný kód EG, MG, CG, BG nebo NG, budete vědět alespoň to, z jakého materiálu je vyroben.

Závěr

Ne náhodou se v tomto článku zmiňují dvě důležité věci – normativní značení rozměrů uhlíkových kartáčů a materiály, ze kterých se vyrábějí. Chceme tím naznačit, že nestačí mít uhlíkový kartáč, který nám „pasuje“. Klíčové je použít uhlíkové kartáče se správnými vlastnostmi pro konkrétní motor. Je nutno zdůraznit, že v rámci zmíněných hlavních materiálů, ze kterých se uhlíky vyrábějí, je celá škála jejich různých typů. Každý z materiálů je v principu směs surovin s přísadami a jejich kombinací může vznikat nespočet výsledných produktů.

V motorech elektrického ručního nářadí se používají především uhlografitové kartáče. Co všechno ovlivňuje jejich životnost, které z těchto vlivů jsou v našich rukou a které ne - to je téma článku Uhlíkové kartáče II.

Ještě pomůcka pro ty, kteří potřebují vědět víc.

Norma IEC 60276:2018, použitá v tomto článku jako zdroj, se vztahuje na uhlíkové kartáče pro elektrické stroje. O normalizovaných rozměrech uhlíkových kartáčů a držácích kartáčů více uvádí norma IEC 60136 a o zkušebních metodách a přístrojích pro měření provozních vlastností kartáčů se dozvíte v normě IEC 60773.

Klíčová slova: uhlíky, uhlíkové kartáče, kluzný kontakt, komutátorové motory, univerzální motory, opravy elektrických nářadí

Zdroje:
Interní technické a školicí materiály společnosti HERMAN
Norma IEC 60276:2018
Ing. Luboš Kotnauer: Uhlíkové kartáče – černá magie kouzel zbavená (Časopis Elektrotechnik 1982)
https://antiquefanparts.com/1897-edison-paris-bipolar-electric-fan/


Recenze článku Přidat recenzi

    Článek zatím nikdo nehodnotil.

Další články

AXDC-1800: lehký aku vysavač na 18V platformě

Jedním z užitečných doplňkových strojů postavených na 18V platformě je také náš nový vysavač pro suché a mokré vysávání. Podstatou konstrukčního řešení je jednoduchý „bezsáčkový“ systém – odsávaný znečištěný vzduch je vháněn do sběrné nádoby, kde zůstávají nečistoty zachyceny filtrem.

Jaký druh příklepu potřebujete?

Hlavním úkolem vrtačky je vrtání. Asi si dokážete představit, jak to funguje. Vrták upnutý v upínaní se otáčí, odebírá materiál a vyvrtává otvor o průměru vrtáku. Takto se postupuje při vrtání do měkkých materiálů. Pokud však potřebujeme vyvrtat otvor do stavebního materiálu, jako je cihla, beton nebo kámen, potřebujeme příklepovou vrtačku. Je to proto, že tvrdé materiály je třeba nejprve rozbít a poté vrtat.

Zvolte si Vaši zemi
Zvolte zemi, kam chcete doručit Vaši objednávku.