Čistota nářadí je základem údržby

Žádný stroj nefunguje věčně. Pravidelnou údržbou alespoň v základním rozsahu lze však výrazně snížit opotřebování mechanických částí a riziko vzniku závažnějších poruch. Většina uživatelů bohužel nemá ani tušení, jak moc dokáže správná údržba prodloužit životnost nářadí a kolik peněz lze ušetřit za zbytečně drahé opravy způsobené zanedbanou údržbou nebo za častější nákupy nového nářadí. Věnovat pozornost údržbě se proto vyplatí.

Dnes se zaměříme na čistotu nářadí. Věřte mi, že když dodržíte jednoduché zásady uvedené v tomto článku, výrazně snížíte nutnost oprav Vašeho nářadí – nebo opravu alespoň značně oddálíte. Mnohdy stačí po práci nářadí pouze vyčistit (video 1).

Video 1. Rychlé vyčištění nářadí

Obr. 1. Piliny a prach

Může jich být více nebo méně v závislosti na druhu práce a zpracovávaného materiálu. Z hlediska „typu“ a množství těchto nečistot není řezání OSB desky přímočarou pilou a řezání drážek úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem do betonu vůbec srovnatelné (obr. 1).

Dýchací cesty pracovníka jsou při práci obvykle chráněny respirátorem. Ochranu však potřebuje i samotný stroj – prach pronikající ventilačními otvory se usazuje uvnitř „labyrintu“ kanálů, zhoršuje účinnost chlazení motoru, proniká do ložisek, usazuje se na vinutí motoru a u komutátorových motorů zanechává škrábance a rýhy na komutátoru a uhlíkových kartáčích.

Proto, když mluvíme o pravidelné – nebo, chcete-li, o každodenní údržbě – máme na mysli údržbu v intervalech přiměřených druhu práce a obráběnému materiálu.

Význam chlazení, důležitost čistoty ventilačních štěrbin, jakož i vysvětlení, kde se ztrácí elektrická energie, za kterou platíme a pochopení příkonu, výkonu a účinnosti spolu velmi úzce souvisí.

Na výstupu máme vždy jen část energie, kterou jsme do nářadí přivedli (obr. 2). Většinu ztrát elektrických ručních nářadí tvoří tepelné ztráty a jejich výška závisí zejména na typu a konstrukci motoru. Zatímco u bezkartáčových motorů BLDC a PMSM jde o 10 až 20%, u komutátorových motorů s uhlíkovými kartáči dosahují tepelné ztráty až 40%, někdy i více. Takové elektrické nářadí například s příkonem 1000W „vyrobí“ 400W tepla. Na vyhřátí místnosti to sice nestačí, ale „potáhlo“ by to deset nabíječek notebooků najednou.

Obr. 2. Příklad 60% účinnosti úhlové brusky

Obr. 3. Ventilátor (1), stator (2), rotor (3), plášť (4), sání (5), vyfukování (6)

Teplo je třeba dostat ze stroje ven. To je úloha ventilačního systému a usměrněného proudění vzduchu (obr. 3.) uvnitř stroje: vstupuje nasávacími štěrbinami, pokračuje labyrintem spletitých cest a kanálků a vystupuje vyfukovacími štěrbinami.

Chladící vzduch je nasáván do motoru elektrického ručního nářadí díky podtlaku. Dostatečný podtlak, nezbytný pro nasávání potřebného množství vzduchu, je vytvářen otáčkami ventilátoru a tvarem jeho vrtule, která se často u některých nářadí se zvýšeným nárokem na chlazení a tedy i objem nasávaného vzduchu podobá turbíně.

Když jsou tyto spletité cesty a kanálky zúžené nebo ucpané usazenými nečistotami, a/nebo jsou otáčky ventilátoru nedostatečné, chlazení je nefunkční.

Podtlak však neklesá přímo úměrně – například při poklesu nominálních otáček na polovinu klesne podtlak na čtvrtinu. To je i odpověď na otázku, proč je nutné zatížit nářadí tak, aby pracovalo (alespoň přibližně) v rozsahu nominálních otáček.

Samozřejmě, výrobci (ne všichni) dělají vše, co je v jejich silách: pancéřují vinutí, používají prachotěsné části, ale stále není možné úplně odstranit tuto pohromu a s prachem musíme bojovat dál.

Nebezpečný je zejména kovový prach, vznikající při broušení povrchu kovových obrobků. Jemné částečky jsou vodivé a mohou způsobit zkraty. Nejcitlivější jsou vypínače, vinutí motorů a v případě komutátorových motorů uhlíkové kartáče nebo jejich držáky (obr. 4).

Obr. 4. Citlivé součástky zanesené kovovým prachem

Obr. 5. Odnímatelný filtr (1) na brusce HERMAN WX-12505

Taková „svépomocná“ metoda by se však mohla aplikovat v nějaké podobě například ve velmi prašném prostředí s malým objemem práce. Některá moderní nářadí skutečně mají filtry s velmi hustými mřížkami (obr. 5). Zachytí mnoho prachu a nečistot, musí se však často čistit – ucpáním se zastaví přívod vzduchu pro chladící systém.

Druhou je udržovat pořádek na pracovišti a odstranit nečistoty – nejlépe vysavačem – ať usazený prach nevytváří zvířením zbytečně více prachu. Některá nářadí jsou vybavena přírubou pro připojení vysavače – používejte to vždy, když je to možné. Takto připojený vysavač nám často umožňuje pracovat bez ochrany dýchacích cest a zlepšuje viditelnost pracovního prostoru. Jedná se o účinný způsob pro výrazné snížení pronikání prachu do útrob nářadí.

Viz také důkladnější varianta čištění (video 2). Tuhle je dobré provést například každých 20 – 60 hodin práce nářadí – zase to závisí jen a jen na charakteru práce a opracovávaného materiálu.

Například při každodenním několikahodinovém broušení alespoň jednou týdně. Ve videu (2:30) uvidíte, že i přes vyfoukání nářadí po rozebrání v něm zůstane stále ještě mnoho prachu.

Nezapomeňte přitom zkontrolovat i uhlíkové kartáče a stav komutátoru. Pokud si na tento úkon netroufáte, dejte si nářadí vyčistit a překontrolovat v odborném servisním středisku.

Video 2. Důkladné vyčištění nářadí